Český svaz chovatelů drobného zvířectva základní organizace Záhoří byl ustanoven 1.5.1960. Měl 11 členů: předsedou byl Miloslav Bárta z Chrastin, jednatelem František Urych ze Záhoří. Začátky činnosti byly skromné. Protože základní povinností členů byla účast na výstavách svými zvířaty, byly první výstavy pořádány na farském dvoře s vypůjčovaným výstavním inventářem. Pořízení vlastního výstavního inventáře trvalo několik let, finanční výsledky z výstav byly skromné, členové například odevzdávali králičí kožky hromadně a zisk za ně byl po několik let darován na materiál k výrobě klecí a voliér. Inventář byl ukládán v jednom oddělení farské stáje, kde prostor k užívání určil národní výbor.

Organizované chovatelství nabývalo na oblibě, koncem šedesátých let měla již základní organizace Záhoří více jak 30 členů, zejména z Bernartic, Kluk a Kučeře. Výstava se již do prostor farského dvora nevešla a MNV Záhoří povolil její uspořádání výstav v tzv. parku, to je mezi budovou knihovny, masnou, stodolou JZD a cestou okolo parku. Tato strana byla po dobu výstav zastavena bilbordy, v prostoru bylo umístěno již tolik vystavených zvířat, že záhořská výstava byla dlouhou dobu jednou z největších v okrese. Tím si záhořští chovatelé získali okresního uznání natolik, že v roce 1972 u příležitosti 20letého výročí socialistického školství ve Veselíčku byli požádáni o uspořádání výstavy drobného zvířectva spolu se ZO ČSCH Milevsko 1. Svým rozsahem a zejména výpravou byla výstava označena jako nejlepší nejenom v okrese, ale i v celém kraji. Výstavní inventář, který ZO Záhoří pořídila pro tuto výstavu, si půjčovali pro své výstavy ZO Čimelice, Protivín, ale i Tábor.

Jelikož záhořští chovatelé rozšířili chovy čistokrevných slepic natolik, že byla záruka dobrého zásobování vajec pro jejich líhnutí, byl požádán ÚV ČSCHDZ v Praze o povolení líhnutí a uznání čistokrevných chovů. Byly zakoupeny 3 líhně a 3 dolíhně spolu s odchovnami a líhnutí kuřat se rozjelo v roce 1975. První líhňařkou byla paní Vrbová, která prošla školením v líhňařské škole v Přemyslovicích. Líheň byla umístěna v domu paní Vrbové v Semicích. Výsledky líhnutí byly velmi dobré a prodejem zdravých čistokrevných kuřat byly získány i slušné finanční prostředky pro organizaci.

V roce 1975 byl uvolněn byt v domě č. 12 a celý objekt byl poskytnut k užívání místní skupině Svazarmu. Její členové však zbourali čelní stěnu zadního traktu budovy k vybudování opravny aut, více jak třicetiletou skládku popele na dvoře po čtyřech nájemnících naházeli do prostor sklepa, nic nedělali a vůbec nezajistili opravu střech přední budovy, která hrozila zhroucením. MNV nabídl ČSCH převzetí domu č. 12 do užívání a dopisem z 12. 10. 1979 své rozhodnutí potvrdil. Chovatelé si byli vědomi mnohaleté náročné práce na rozpadající se budově a žádali národní výbor o odkup budovy od státu do svého vlastnictví. Stát prostřednictvím Ministerstva zahraničí již nezjistil žádné živé potomky majitele domu, kteří by mohli mít zákonné právo dědiců, a dal souhlas s jeho prodejem. Kupní smlouvou ze 14. 12. 1982 byl dům čp. 12 v Horním Záhoří prodán Českému svazu chovatelů drobného zvířectva základní organizace Záhoří a v katastru nemovitostí zapsán do majetku téže organizace. Pozemek stavební parcely č. 30/2 k.ú. Horní Záhoří byl předán ČSCH ZO Záhoří do trvalého bezplatného užívání. Z hlavních prací byly provedeny zejména:střecha přední budovy byla zcela osazena novými krokvemi, latěmi i taškami, zbourány staré a postaveny dva nové komíny, vyměněny propadající se stropy u všech místností, shnilé dřevěné podlahy nahrazeny novými betonovými s barevnými nátěry, ve všech objektech provedena nová elektroinstalace, dům byl připojen na veřejný vodovod a proveden nový odpad dešťové vody, vybetonován celý dvůr, upraven nově vstup do půdního prostoru zadního traktu, kde byl zřízen výstavní prostor pro holuby a drůbež, atd. Při všech těchto pracích byla do domu přemístěna líheň a až do roku 1992 se líhlo v Horním Záhoří. Za celou záhořskou líhňařskou sezonu bylo vylíhnuto a prodáno více jak 150 tisíc čistokrevných kuřat. Veškerý výnos byl použit pro nákup materiálu k opravě domu, všechny práce mimo elektroinstalace byly provedeny zdarma členy základní organizace. Tím si záhořští chovatelé získali respekt jak mezi místními organizacemi, tak, a to zejména, u chovatelů celého okresu i mimo něj. Záhořské výstavy byly a jsou co do rozsahu a zejména svou pestrostí vystavených zvířat jedněmi z nejlépe hodnocených výstav v okrese i v kraji.

Záhořská základní organizace jako jediná na okrese Písek navázala příhraniční styk s chovateli z rakouského Svatého Floriánu vzájemnými návštěvami svých členů. Již sedmý rok přijíždí rakouští chovatelé na naši výstavu, při této příležitosti zhlédnou i výstavy ve Strakonicích, Soběslavi a jinde,  stejně tak záhořští chovatelé jsou zváni na návštěvu do Sv. Floriána a ostatních výstav v okolí. V roce 2006 se zájezdu zúčastnili starosta a místostarosta Záhoří a bylo vysloveno přesvědčení vzájemného setkávání a spolupráce i do budoucna. Tím záhořští chovatelé přispěli i k propagaci Záhoří jako obce.

Ptačí chřipka v roce 2006 a počátkem roku 2007 omezila chovatelskou a výstavní činnost v České republice i v Evropě. Někteří členové ZO ČSCH Záhoří navštívili Evropskou výstavu v Lipsku, která proběhla bez omezení, a bylo na ní předvedeno téměř 100 000 kusů chovatelských exponátů – králíků, holubů, drůbeže a exotického ptactva. Na výstavě v Záhoří v roce 2007 už byli předvedeni někteří odchovanci po rodičích, zakoupených na této výstavě.

Záhořští chovatelé obeslali v loňském roce několik výstav a přivezli si poháry a čestná uznání. Velkého úspěchu – čestných cen za Hermelína červenookého a Japonského králíka – dosáhl na Celostátní výstavě mladých králíků v Hustopečích u Brna přítel Pavel Ťupa. Rovněž přítel Horek přivezl pěknou kolekci cen ze speciálních výstav.

Zpracoval Karel Trčka (v roce 2007)

Hlavní představitelé organizace v minulých obdobích